Druhá šance - Stará verze!

DŠ: Kapitola čtvrtá

24. července 2012 v 9:52 | Deny
V minulé kapitole:
Zvedla jsem se z postele a došla ke stolu, z černého boxu na papíry jsem, vytíhla papír a z krabičky na tužky jsem vytáhla obyčejnou tužku, dvojku. Začla jsem kreslit.
Domoc, úžasná hudba a kreslení - co víc si přát? (...)
Vešla jsem do třídy. Holky se ke mě hned nahrnuly, ptali se jak se mám a blablabla, vážně s většinou z těch holek jsem se nikdy piřádně nebavila a teď se tu o mě starají, jako bychom byli nejlepší kamrádky, ale co, odpovídala jsem jim, že jsem naprosto v pohodě a že se skoro nic nestalo. Musela jsem vydržet ještě pár keců, než je to koenčně přestalo bavit. (...)
Vyučování se vleklo a já dávala na hodinách ještě menší pozor než obvykle. Seděla jsem, koukala někam do prázdna a přemýšlela. Přemýšlela o životě. Víte, myslela jsem, že zemřu, ale přežila jsem , zázrak. Jenže, vadilo by mi vůbec kdybych zemřela? Tahle otázka se mi začla poslední dva dny dost honit hlavou a odpověď na ni mě nepřekvapovala. Ne. Ne, nevadilo by mi kdybych zemřela. Ale tohle jsem nikomu říct nemohla.

KAPITOLA ČTVRTÁ

DŠ: Kapitola třetí

15. července 2012 v 17:47 | Deny
V minulé kapitole:

Ztěžka jsem pootevřela oči a rozhlédla se. Byla jsem v nějaké místnosti, stěny byly vymalovány světle žlutou barvou. Ležela jsem na kovové posteli kolmo ke dveřím, naproti kterým byla dvě né moc velká okna. Pokoj byl poměrně malý a prostý. Nikdo v něm nebyl.
Nevěděla jsem, kde jsem a jak jsem se tu vzala. Bolela mě hlava a nebylo mi nejlíp. Chtěla jsem si rukou šáhnout na čelo, ale uvědomila jsem si, že mám kapačky, šáhla jsem si tedy na čelo druhou rukou a zjistila že mám obvázanou hlavou. Na krku jsem cítila, že taky něco mám, šáhla jsem si na krk a další obvaz. Položila jsem ruku zpět podél těla a oddychla si. (...)
Vyskočila jsem z auta a spěchala ke dvěřím. Máma zamkla auto a šla za mnou. Otevřela domovní dveře a já si uvědomila, že neodemykala. Jakto? Zapomněla snad zamknout? Ale to by o tom nevěděla. Vešla jsem dovnitř a chtěla se jí na to zeptat jenže na mě vybafli všichni mí kamrádi.

KAPITOLA TŘETÍ


DŠ: Kapitola druhá

6. července 2012 v 10:20 | Deny
V minulé kapitole:
Procházela jsem se po okraji, vanul lehký vánek který mi rozfoukával mé černé vlasy. Párkrát jsem rybník obešla, zrovna jsem ho chtěla obcházet po třetí, když v tom ze křoví vyběhl velký pes a řítil se přímo na mě, uskočila jsem, ale spadla do jezera a pes okamžitě skočil na mě. Vykřikla jsem. Pes nademnou vrčel a pak jsem ucítila šílenou bolest v boku, vykřikla jsem, otočila jsem se a uviděla jak psovi ze zubů teče krev. Moej krev. Zděsila jsem se a opět vykřikla. Zabije mě! Panikařila jsem, chtěla jsem se začít vzpírat, ale nemohla jsem. Znovu jsem vykřikla bolestí. Pes se mi zakousl do krku. Hrozně to bolelo, cítila jsem jak mi po krku stéká krev, pes opět kousl. Neměla jsem už, ale sílu vykřiknout. Musel mne kousnout do tepny a já pomalu začínala vykrvácet, kousl znovu, ale to jsem již ztrátou krve a vyčerpáním upadla do bezvědomí. Bezvědomí z kterého se již neproberu. Věděla jsem to.

KAPITOLA DRUHÁ

DŠ: Kapitola první

17. června 2012 v 11:18 | Deny

KAPITOLA PRVNÍ

DŠ: Prolog

11. června 2012 v 17:53 | Deny

PROLOG

 
 

Reklama