Duben 2014

Liz Coley: Návrat z temnoty

25. dubna 2014 v 19:07 | Deny el Infian |  Knižní recenze
http://i.alz.sk/ImgW.ashx?fd=f3&cd=EK9508&i=1.jpg
Název: Návrat z temnoty
Autor: Liz Coley
Počet stran: 304
Nakladatelství: Fortuna Libri
Oficální anotace: Bylo jí třináct, když se ztratila.
Zmizela své rodině, přátelům, světu. Když se zčistajasna objevila, zjistila, že jí chybí velký kus sebe samé.

Šestnáctiletá Angie Chapmanová se po třech letech od svého záhadného zmizení vrací domů. Z toho období si nic nepamatuje, jako by jí někdo vymazal všechny vzpomínky. Musí si poskládat příběh o všech hrůzách, které prožila, aby získala nazpět svůj život.

Liz Coleyová napsala znepokojivý, avšak fascinující psychologický příběh o křehkosti lidské mysli, o léčivé síle odvahy, naděje a lásky.
Třináctiletá Angela ze dne na den záhadně zmizela ze skautského tábora a nikdo ji nikdy nenašel, proto byl její případ nakonec uzavřen. Jenže ona se jako blesk z čistého nebe po třech letech zjeví poblíž svého domova a z uplynulých tří let si vůbec nic nepamatuje.

Netuší co se jí celé tři roky dělo, ba ani, že vůbec nějaké tři roky uplynuly.

Je zmatená a chybí jí kus sama sebe. Kým vlastně je? Tou třináctiletou dívkou, která se ztratila nebo tou šestnáctiletou, která se objevila? Může žít bez toho, aby věděla o tom, kde a jak celé tři roky žila? Nebylo by jednoduší o tom nepátrat?
Hlavním důvodem, proč jsem po téhle knize tak toužila, bylo to, že slibovala psychologický příběh, kterého se mi také dostalo.

Na příběhu je vidět, že autorka si to, o čem píše, skutečně prostudovala, důkazem toho je i "Poznámka autorky", kterou nalezneme na konci knihy, kde nám Liz o oné problematice řekne ještě něco víc.

Stránky téhle knihy mi neskutečně rychle utekly a já ji mohla označit za přečtenou na mé poměry velmi brzy. Čtivé a především děj, který na nic nečeká a už na prvních stránkách čtenáře dostane, vás vtrhl do sebe. Angie a její příběh vás prostě neskutečně fascinují a vy chcete vědět víc. Vůbec jsem nepřemýšlela o tom, co bude dál, přemýšlela jsem pouze o tom, co se děje právě v tuhle chvíli. Čekají na vás odhalení, které vás překvapí a šokují.

Hlavní hrdinka knihy byla prostě… fascinující. Jinak to říct snad ani nejde. Co mě nesmírně potěšilo, bylo to, že Angie se opravdu chovala jako třináctiletá holka v těle šestnáctky, kterou vlastně i částečně byla. Nezmínit Angelinu sílu by byl snad hřích, ovšem o jiných jejích povahových rysech vás nechám si počíst. Né, protože bych byla líná to psát, ale protože to prostě nedovedu shrnout, protože nechci riskovat sebemenší spoiler, protože vám nechci vzít to kouzlo, z poznávání jí a všech jejích částí.

Autorka vám ve své knize vykresluje obyčejné lidi a vztahy mezi nimi, ukazuje, že né každý je úplně takový, jaký se může zdát, že každý se vypořádává s problémy jinak a že lidská mysl je křehká, velmi křehká. Pochopíte, že někdy není jednoduché vybrat co je správné a co špatné a že někdy se i ta nejlepší možnost může ukázat chybnou.

My favourite part of the song
Mám takové osobní dělení knih na tři skupiny. První skupina jsou knihy, které mě absolutně nebaví, a do jejichž čtení se musím nutit, vůbec se mi do nich nechce a pořád je odkládám. Do druhé zase patří knihy, které mě baví a líbí se mi, jen mě prostě nenutí, abych pořád jen a jen četla. A pak je tu ta třetí kategorie, ve které se nachází knihy, které nemohu odložit, které mě nutí téměř pořád číst a číst a mívám je přečtené ze všech nejrychleji, překvapivě. A přesně do téhle skupin spadá i Návrat z temnoty.

Anotace vám slibuje znepokojivý, ale fascinující psychologický příběh a přesně toho se vám dostane. K tomu je perfektně nastudovaný, napsaný a čtivý, děj vás nenudí a neustále se v něm něco děje. V tomhle případě o hodnocení ani chvíli neváhám. Pěkně prosím, víc takových knih!
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fortuna Libri.


Colleen Hoover: Bez naděje | Bez naděje #1

20. dubna 2014 v 0:23 | Deny el Infian |  Knižní recenze
http://data.bux.cz/book/003/640/0036405/large.jpgNázev: Bez naděje
Série: Bez naděje
Díl: 1
Autor: Colleen Hoover
Počet stran: 384
Nakladatelství: Yoli
Život sedmnáctileté Sky by se dal považovat za celkem spokojený. Všechno se, ale začne měnit ve chvíli, kdy potká Deana Holdera, který v ní dokáže probudit nejen city a touhu, ale i dávné vzpomínky, které byly dlouho pohřbeny uvnitř ní.

Sky postupně zjišťuje, že Holder je úplně jiný, než si všichni myslí a ač se snaží udržovat si od něj odstup, moc se jí to nedaří.

Společně je čekají nelehké chvíle i nepříjemná zjištění pravdy, kterou by si Sky přála nechat zapomenutou.
"Pravda vede někdy k větší beznaději než víra v lež."

Přesně tohle je první věta napsána v knize ještě před anotací a její pravý význam vlastně pochopíte až ke konci knihy.

Vtipná, ale i smutná kniha, která není vůbec taková, jak se ze začátku může zdát. Tvrdit o téhle knize, že je jen další průměrnou knihou pro dospívající dívky, by byla obrovská chyba. Protože, ač se to možná zezačátku úplně nezdá, tahle kniha v sobě má něco víc.

Přestože sice chvíli trvá, než se příběh rozjede a začátek se může zdát obyčejný, vy víte, že to tak není, protože už od začátku můžete tušit, že je tam nějaké tajemství, které vás dostane.

Alívio Imediato | via Tumblr
Sama jsem to tušila, že se tam stane něco velkého už jen tak z doslechu, i bez čtení recenzí a pak mi i bylo řečeno, že, nevím kdo, přirovnal knihu ke knize, která dostala tolik čtenářů - Hvězdy nám nepřály, s tím, že tam o problému víme již od začátku, tady se objeví až o dost později. A ač sama bych tyhle knihy ani náhodou nesrovnávala, musí se nechat, že něco málo na tom je.

Celou dobu jsem tedy čekala, kdy přijde to "BOOM". Něco málo jsem tušila, ale to co se z toho nakonec vyklubalo, by mě ani ve snu nenapadlo. Každopádně, když to "BOOM" přišlo, měla jsem za to, že už nic extra šokujícího v knize nebude a proto to další "BOOM" mě šokovalo ještě víc, než to předtím, které mě ještě zachovávalo celkem v klidu. Po tomhle jsem ovšem opět věřila, že další "BOOM" už nepřijde a hle - přišlo a já už absolutně netušila, jestli přijde i další nebo jestli to je všechno nebo co sakra.

Ovšem i přes to všechno si myslím, že si příběh zachovával své stále stejné a neuspěchané tempo, což je samozřejmě plus, protože kdyby se to hlavní pak najednou všechno odehrálo opravdu těsně za sebou, dost by to kvalitu knihy snížilo. Jen kdyby většinu času mezitím nevycpávaly milostné scény.

Static and Newspaper Print.: Come what may.
I napsána je kniha příjemně a vcelku čtivě. Ovšem mám takový pocit, že občas tam těch milostných scén bylo tolik, až mě ty scény poměrně nudily a měla jsem co dělat, abych je nepřeskakovala. //SPOILER: A že se opravdu nestává moc často, aby mě nebavily scény, které vypadají, že se schyluje k sexu…//

Každopádně co mě postupně celkem vytáčelo, byl fakt, že překladatelka dle všeho neuměla pořádně používat "jsi" a několikrát to tam dost nevhodně zkracovala jen na "s". Pro příklad:
str. 137 "…i když se nedá tvrdit, že jsme se spolu vyspali, když spalas jen ty…" - tohle mě dostalo asi nejvíc, v ostatních případech to ještě nebylo tak děsné, ale i tak.

No vážně, nevšimla jsem si, že by lidé, když mluví, používali nějak extra často slova typu "pročs, žes, kdys" atp., nebo alespoň co já se bavím, tak většinou používají normálně "jsi". Jistě, nebylo to tam zas tak mega často, ale mě to i tak dokázalo pokaždé naštvat.

Co se postav týče, ty byly zpracované perfektně. Autorka je skvěle vykreslila a to jak jejich světlé, tak tmavé stránky. Necítím potřebu o nich něco víc říkat, protože myslím, že bude nejlepší, když to poznáte a pochopíte sami.

Ovšem, pořád si nejsem jistá, jestli by mě nemělo urážet znázornění Breckina, aneb gaye v růžovém. Ano, vyznělo to vtipně, ale přijde mi, že to LGBT komunitě nedělá zrovna nejlepší reklamu, ač věřím, že to nebylo mířeno nijak zle. No nevím, budu to brát pozitivně, alespoň se pomaličku nehetero postavy v knihách rozrůstají, jupí! Teď ještě nějakou, kde půjde o hlavní postavu! :D

"Jestli je Bůh homofobní, tak se mi s Ním taky nechce trávit věčnost."

- Hopeless, Colleen Hoover
Bez naděje je prostě kniha, kterou si určitě mnoho z vás beznadějně zamiluje. Neříkám sice, že sama jsem si tu knihu až tak moc zamilovala, vlastně ano i ne, nevím, jak to říct a asi na to nikdy pořádně nepřijdu, hold je to se mnou asi taky beznadějný. Autorka přinesla na knižní YA scénu zase něco nového a neokoukaného a k tomu všemu to výborně zpracovala.

Jen po tom, jak kniha končí, mám trochu strach z pokračování, které má být sice spíše Holderův příběh, ale já se prostě bojím, aby to nebylo jen jakože "První díl měl úspěch, tak proč nenapsat i druhý.", protože to by mě dost zklamalo.

Já sama knihu hodnotím čtyřmi hvězdičkami, protože do pěti příběhu i přes to všechno co obsahuje, něco chybí. A taky tam bylo moc již zmiňovaných milostných scén mezi hlavními hrdiny.