Září 2013

O existenci, životě a smrti

30. září 2013 v 16:52 | Deny el Infian |  Myšlenkové pochody
Není to tak dlouho, co mi byl položen dotaz, kvůli tomu, že jsem řekla, že nevěřím na reinkarnaci, jak můžu žít s tím, že pak najednou prostě umřu a už nic nebude.
Zanedlouho poté, v jedné knize bylo zmíněno, že lidé na Boha a posmrtný život věří často proto, že chtějí věřit, že je uklidňuje myšlenka, že po smrti něco následuje.
A já se ptám. Jsem jediná, koho představa toho, že po smrti následuje třeba nějaký nekonečný posmrtný život, děsí?
Plno lidí se bojí smrti, plno lidí by chtělo být nesmrtelných a já je nechápu. Neumím si představit, že bych tu měla být navždycky, dobrá zajím mě, jak bude vypadat svět třeba za sto let, tedy pokud tu stále bude, ale stejně. Naopak, tak nějak mě uklidňuje fakt, že to jednou skončí, že to může kdykoliv skončit a i to nejhorší co mě potká, nevydrží navždy.
Co se té nesmrtelnosti týče, už nevím, kde jsem to četla, kdo to řekl, ale úžasně to vystihuje věta "Lidé by chtěli být nesmrtelní, ale pak nevědí co dělat, když v neděli odpoledne prší." A je to pravda.
V reinkarnaci nevěřím z jednoho prostého důvodu. Jak bych se po smrti mohla převtělit do někoho/něčeho jiného? Co mě vlastně dělá mnou? Já myslím, že to není jen o tom, jaká jsem, ale i o mých vzpomínkách, myšlenkách, činech, radostech, trápeních… A nechce se mi věřit, že to vše by se převtělilo spolu se mnou. Vždyť jak bych pak asi mohla žít třeba jako nějaké zvíře, když bych věděla, že dříve jsem byla člověkem?
O životě i existenci v poslední době přemýšlím víc než kdy dřív, tak nějak se o tom všem víc zamýšlím a asi jsem za to i ráda.
Vznik světa, vesmíru, (ne)existence Boha… Věci, na které neznáme odpověď a asi ji nikdy nepoznáme.
Jak sakra vznikl vesmír? Věc, která mi vrtá hlavou ze všech nejvíc. I kdyby vesmír vznikl z něčeho, co vzniklo z něčeho jiného a tak furt dokola, nakonec se musíme dostat k tomu, že vzniklo něco z ničeho. Ale jak mohlo vzniknout něco z ničeho? A hlavně, vždyť i to nic musí být logicky něco… Navíc, jak může být vesmír nekonečný? Dokážu si představit, že čísla nikde nekončí, ani nezačínají, ale vesmír? Ne to skutečně nedovedu.
Vlastně, já sama si ani nedovedu představit, jak se mohlo, vyvinout třeba i lidstvo, jak se mohlo vyvinout to všechno, co dneska máme. Už od té doby co v dějáku probíráme nějaké ty starověké státy a města, vrtá mi hlavou, jak to tehdy vlastně bylo. To někam prostě přišli a řekli, že tady založí stát/město? To asi ne. Zajímá mě, jak to bylo, je, bude… Ale pochybuji, že se to dozvím.
Vznik světa, země a hádám, že i vesmíru je objasňován různými teoriemi, za nejpravděpodobnější se nejspíš považují ty vědecké a já si tak říkám proč? Proč už lidstvo nevěří v žádné nadpřirozeno, v nic co nelze vědecky dokázat? Není to přeci jen škoda?
Osobně zastávám názor, že lidstvo jde do kytek, že se samo řítí do záhuby, že už tu dlouho nebude, hledí jen na sebe a nezajímá je, jaký svět budou mít jejich děti… Ovšem neříkám tím, že jsou takoví všichni! Jenže to špatné hold často bývá výraznější než to dobré...
Možná si teď řekněte, že všechno vidím moc černě, že jsem pesimistka, že o tom nic nevím, že nemám pravdu a já to všechno budu bez problému akceptovat. Protože neříkám, že to všechno takhle je. Ne. Já se vám jen snažím ukázat svět, mýma očima. Očima praštěný, natvrdlý, nevzdělaný, možná trochu pesimistický čtrnáctiletý holky, která má hlavu plnou otázek a žádných odpovědí…

Ali Cronin: Nikdy neříkej navždy | Láska, sex, touha #1

29. září 2013 v 0:15 | Deny el Infian |  Knižní recenze
http://www.fragment.cz/picture/shop/cz/zbozi/big/v_laska_sex_touha_nikdy_nerikej_navzdy_tit_202527-01.gifNázev: Nikdy neříkej navždy
Série: Láska, sex, touha
Díl: 1/V originále prozatím vyšlo 6 dílů, v češtině 3
Autor: Ali Cronin
Počet stran: 240
Nakladatelství: Fragment
Potkala ho na dovolené ve Španělsku, zamilovala se, prožila s ním pár hezkých chvil… A pak se oba museli vrátit.
A mohla bych s popisem děje pokračovat, protože celá kniha by se vlastně dala popsat v několika heslech, ale nechci spoilerovat.
Na první pohled se dá soudit, že kniha nemá nijak originální a ojedinělý námět, ovšem co někoho, jako jsem já (dobře, úchyla, jako jsem já -.-" :D), zaujme, je název edice, který naleznete na obálce a jak na to teď koukám, je vlastně snad i větší než samotný název knihy. Láska, sex, touha, to bylo to, co mě na první pohled zaujalo a proč jsem si knihu chtěla přečíst.

Přestože příběh není nijak originální, autorka píše příjemně a čtivě a knížka by se mi mohla opravdu líbit, nebýt jedné maličkosti. A to té, že hlavní postava, tedy Sára, je naivní, pitomá kráva, omluvte mě za ten výraz, ale líp to vystihnout nejde.

Očividně se nevyspala jen tak s někým a pak najednou se vyspí s klukem, kterého zná pár dní? To je první věc, která mi přijde tak nějak divná, ovšem dobře, to bych ještě byla ochotná ignorovat, kdyby se nechovala tak, jak se chovala. Popsala bych, proč vlastně mi přijde tak pitomá lépe, ale uvědomuji si, že spoilery v recenzi by opravdu být neměli, pokud vás to tedy nějak více zajímá, nezbývá vám než si knihu přečíst.
Na druhou stranu je fakt, že Sáru alespoň můžeme brát jako takový příklad, opět kvůli spoilerování více nevysvětlím, ale ty co četli, snad vědí jak to myslím.
Jako další postavu tu pak máme Joea/Joa/Joeho (nejsem si přesně jistá, jak to jméno skloňovat), aneb Sářina pana úžasného. U téhle knihy mě začíná trochu štvát, že mi psaní recenze komplikuje fakt, že i popsaní charakteru postavy spoileruje děj, tudíž i tady se tedy musíte bohužel obejít bez popisu.

Jinak dalším bodem co nemůžu nezmínit je, že mi na celé knize nesedí jedna věc. Hned na začátku. Jde o to, kdy se vlastně dívky skamarádily, pokud to totiž chápu tak se seznámili v sedmém ročníku, byli podle všeho pryč ze základky a bylo jim jedenáct. Tohle mi prostě absolutně nesedí. Nevím, jestli to prostě nechápu, v jejich zemi to mají jinak nebo je to chyba překladatelky. Mimochodem, vzhledem k tomu, že o tomhle se Sára jen zmiňovala, nepovažuji to nijak za spoiler, to jen kdyby mě někdo náhodou chtěl obvinit ze spoilerování.

Pak tu máme také hned na začátku ještě jednu věc, děvčata umírala smíchy, když jejich učitel pronesl "Kurňa" s tím, že je směšné, že učitel nadává. Nejdříve jsem myslela, že autorka/překladatelka se chtěla jen vyhnout vulgarismům, ovšem hned na následující stránce, jsem se přesvědčila o tom, že ty vulgarismy v knize najdeme.

Uznávám, že to jsou vcelku detaily, zvlášť poslední dva odstavce, ale stejně, já myslím, že i na detailech záleží, alespoň trochu.

Už asi nemám ke knize víc co říct. Kdyby se dala pryč příšerná povaha hrdinky, ani o těch detailech bych tolik nepřemýšlela a kniha by určitě byla podstatně lepší. Jak říkám, myslím, že autorka vůbec nepíše špatně, ba naopak, její styl je skutečně příjemný a celkem čtivý, proto doufám, že v dalších dílech z této série, již ty hrdinky tak pitomé nebudou.
Knize dávám tři hvězdičky z pěti.
Nakladatelství Fragment bych také ráda poděkovala za poskytnutí recenzního výtisku.

Layout 1.3

28. září 2013 v 15:03 | Deny el Infian |  Layouty blogu
Tak tedy asi po třech měsících si dovoluji představit vám nový layout, který je po delší době opět z mé tvorby.
Né, že by se mi ten minulý přestal líbit, jen už to prostě chtělo změnu. A nutno podotknout, že to, že se mi konečně povedlo upatlat lay, který jsem sem dala, je celkem úspěch, protože všechny ostatní jsem buď v polovině vyhodila s tím, že jsou strašný nebo jsem je dokončila, ale stejně nakonec nenastavila.
Vsadila jsem na jednoduchost a nijak to nepřeplácávat, co se barev týče, snažila jsem se vybrat co nejlepší kombinaci, která by se i hodila k blogu, tak snad se mi to, alespoň částečně povedlo.
Inu, tak doufám, že se alespoň trochu líbí (:

Vytvořil/a: Já
Od: 28. září 2013
Do: ???

Sbírání listí

23. září 2013 v 22:24 | Deny el Infian
I já jsem se tedy rozhodla zapojit do podzimní výzvy, kterou pořádá VeEee.
Jde vlastně o to si v době od 23.9. do 20.12. počítat a pečlivě zapisovat počet stránek, které jsme přečetli. Podrobnější informace naleznete v úvodním článku na blogu VeEee.

Dlouho jsem se rozhodovala, jestli vsadit na první level, tj. 500 stran, s tím, že tu věřím, že to snad překonám a nebo level druhý a to 1000 stran. Nakonec jsem se rozhodla, že to udělám trochu jinak. Níže tedy můžete vidět level/y, který/é jsem překonala a který se aktuálně snažím splnit. Osobně hádám, že pokud dám level dva, budu šťatsná a bude to mé maximum, ale kdo ví. Držte mi palce lidi! :3 :D

Aktuálně se snažím splnit:

Splněný/é level/y:
Level 1 - 500 stran
Level 2 - 1 000

Přečtený počet stran:
Nikdy neříkej navždy - 94 stran
Syn Pekel V moci démonů - (od strany 12) 258 stran
Sofiin svět (od strany 21) - 76 stran
Hunger Games Aréna smrti - 328 stran
Bleach The death and the strawberry - 200 stran
Iluze (od stany 62) - 315 stran
Osud - 142
Hunger Games Vražedná pomsta - 336
Hunger Games Síla vzdoru - 344
Vše co opravdu potřebuji znát jsem se naučil v mateřské školce - 71

Celkem: 1 686 stran

Deníček? Vypadá to tak...

6. září 2013 v 18:57 | Deny el Infian |  Okénko do mého života
(Zdroj obrázku: WeHeartIt)

V poslední době se tu moc nevyskytuji. Já vím. A věřte nebo ne, tohle rozhodnutí nechávám na vás, že mě to skutečně mrzí. Neskutečně mě mrzí, když vidím, jak se mi blog den ode dne zdá pustší, prázdnější a opuštěnější.
Jenže já prostě nějak nevím co psát, co přidávat... A teď. Moc dobře vím, že prostě když nemám co psát, tak psát nemám, ale nebyla bych to já, kdybych to neporušila.
Před pár dny jsem napsala článek, který jsem ale záhy smazala, protože se mi nezdál dobrý. Moje vyjadřování, způsob, jakým byl psaný se mi nelíbil. Mám strach, že tak dopadne i tenhle článek. Ovšem to jsem teď trochu odbočila.
Co jsem chtěla říct je, že to není kvůli tomu, že bych neměla čas a i nápad by se občas našel, jenže já jsem prostě stvoření líné. Strašně moc líné.
Zrovna nedávno jsem chtěla sepsat jeden článek, jenže jsem furt měla pocit, že musím udělat jiné věci a teď se mi už nechce. Stejně tak tu mám již několik dní otevřený word, ve kterém jsou asi dvě slova, problém je v tom, že tohle napsat musím, ještě k tomu do určitého datumu, jinak sama sebe asi na místě přizabiju a propadnu se hanbou. Ale to je mimo.
Jediné co bych přidávala jsou recenze, jenže já teď prostě opět moc nečtu. "Super." Opravdu se za sebe stydím...
Moje nálada v posledních dnech lítá z nejvyššího bodu k bodu nejnižšímu a to během jedné sekundy. Úplně. Žádné, že by se zastavila alespoň na chvíli někde mezi, ne, ona jen buď úplně nahoře nebo úplně dole. Strašně milá je... :')
Stále uvažuji o novém layoutu, vlastně jsem před chvílí dostala nápad, tak se na to snad podívám. Tenhle se mi sice pořád líbí a nevidím důvod ho měnit, ale jestli se mi ten co upatlám bude líbit, dám ho sem.
Také se ještě musím pochlubit, někdo už si možná všiml ikonky v zápatí, někdo možná ne, každopadádně to tu musím zmínit, navázala jsem spolupráci s nakladatelstvím Fragment, tak z toho mám vcelku radost :3
Inu, to by bylo nakonec asi vše.
Adios přátelé :3

P.S. Byla bych ráda, kdybyste mi do komentářů hodili odkaz na nějaký váš oblíbený blog, nebo třeba jen nějaký který vám sice přijde zajímavý, ale mezi oblíbené byste ho přímo nezařadili nebo tak. Budu moc ráda, protože bych vážně ráda rozšířila seznam blogů, které opravdu pravidelně sleduji :)