Odcházím

7. února 2013 v 19:25 | Deny el Infian |  Píšu píšu do písku, aneb pokusy o prózu

Tohle už je vcelku starý, je to stylem psaní podobný poslední jednorázovce Toužím. Ovšem, tahle byla napsána o něco dříve.

ODCHÁZÍM

Sedím na posteli a zírám na svou nejlepší kamarádku. Tváří se vesele a něco mi vypraví. Nedocházejí mi její slova, slyším je, znám je, ale jejich význam mi prostě nedochází.
Uvědomím si, že si k tělu křečovitě tisknu polštář. Připadám si, jako bych byla na nějakém cizím místě, připadám si, jako vetřelec, co akorát zbytečně vydýchává vzduch, přesto vím, že jsem doma, že jsem ve svém pokoji.
Mám pocit, že Poki mluví čím dál rychleji, pomalu přestávám stíhat vnímat všechna její slova a za chvíli už nevnímám žádná, vnímám jen hukot v mé hlavě.
Rozhlédnu se kolem, náhle mám pocit, že se pokoj zmenšuje, že se stěny posouvají směrem ke mně. Mám strach, že mě rozmačkají.
Raději svým pohledem opět vyhledám Poki a dívám se na ni. V hlavě mi stále hučí. Chci zavřít oči, ale uvědomuju si, že nevím, jak. Nejde to. Můj pohled je rozostřený, směřuje na kamarádku, ale já ji nevnímám a vlastně si to ani neuvědomuji. Nevnímám nic než to, jak k sobě polštář tisknu čím dál křečovitěji, nic než ten příšerný hukot v mé hlavě.
Náhle si všimnu, že Poki už se netváří vesele, nevidím, že by se její ústa usmívala a vesele pohybovala, jako, když mi předtím něco vyprávěla. Ne. Vypadá vystrašeně a ustaraně, mluví na mě, ale ne tak, jako předtím. Mám pocit, že zaslechnu své jméno, je ale hrozně vzdálené. Chci na ni zaměřit svůj pohled pořádně, ale nejde to. Všechno kolem mě se začíná propadat do tmy, až nevidím nic než černo černou tmu. To už ovšem ztrácím vědomí, mé ruce, doteď pevně svírající polštář, povolují a mé tělo bezvládně padá zády na postel.
Netuším, že už se nevzbudím…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Sčítání lidu


Komentáře

1 Nikyška Nikyška | E-mail | Web | 7. února 2013 v 19:36 | Reagovat

to je krásný... a smutný...

2 Elis Elis | Web | 8. února 2013 v 17:04 | Reagovat

[1]: Souhlasím..máš pravdu.. :) ano je to krásné a smutné zároveň..

3 Toni Toni | Web | 9. února 2013 v 11:53 | Reagovat

no jo, tady holt umí někdo psát...
Jo, mám dotaz Den, (ale opovaž se mi ten status zase vzít...) Jestli bych mohla na fb zveřejnit část té bášnišky XDDD

4 Deny el Infian Deny el Infian | E-mail | Web | 9. února 2013 v 12:18 | Reagovat

[3]: Ne nemohla! :D

5 Denise Brooks Denise Brooks | Web | 17. února 2013 v 15:17 | Reagovat

Moc hezky napsané :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama