Leden 2013

Plyšový přítel

29. ledna 2013 v 20:15 | Deny el Infian |  Hrátky s rýmy nebo-li, jak to dopadá, když básním
Básnička na TT, mám pocit, že je to asi nejvíc smysluplná básnička co jsem kdy napsala a vlastně se mi i celkem líbí :D

Dřív každý večer s tebou usínal,
Všude jsi ho s sebou nosíval,
Za čas jsi ho začal doma nechávat,
Před svými přáteli schovávat.

Bál jsi se že ho uvidí,
A tobě se vysmějí,
Přesto s tebou nadále v posteli spával,
Každý večer jsi ho v objetí brával.

Další roky uplynuly,
A jen táta s mámou nezapomněli,
Jak jsi mu říkal: "Nikdy nebudu bez tebe spát!",
Teď už ale dávno spíš sám.

On v krabici pod postelí leží,
A s nadějí na víko hledí,
On nikdy nezapomněl,
Na nic z toho co jsi mu pověděl.

Přál by si tě zase uvidět,
I když to netušíš on oplývá životem,
Který získal díky tobě,
A neztratil ho ani po té době,
Když jsi ho odložil,
A tu část života s ním ukončil.

Tak snad se jednoho dne dočká,
Protože on si na to moc rád počká,
Jen když se na něj ještě alespoň jednou podíváš,
Třeba jeho nález i uvítáš.

Věrný je plyšový medvídek,
Pamatuje si stále každou z tvých povídek,
Snad si na něho jednou vzpomeneš,
A do tvé blízkosti si ho zas vezmeš.

Přejme tedy štěstí chlapci a jeho plyšovému příteli,
Aby se jednoho dne zase šťastně shledali,
Aby se medvídku splnilo přání,
A okusil zas to láskyplné objetí.

Jedna bláznivá

28. ledna 2013 v 14:51 | Deny el Infian |  Hrátky s rýmy nebo-li, jak to dopadá, když básním
Tak tedy, představuji vám jednu naprosto "úžasnou" a "smysluplnou" básničku, jejíž dvě části jste již včera mohli vidět na Facebooku.
Předem říkám, aby jste ji ani v nejmenší nebrsali vážně :D Ono jde o to, že ty první sloky, jsem rozepsala při taký pitomý náladě že a teď jsem to chtěla dopsat. Zezačátku jsem se chtěla držet toho pochmurnějšího textu, ale jaksi to nešlo a vzniklo toto... :D
Takže prostě, tak :D
Jinak, vím, že některý výrazy tam asi úplně neseděj, ale tak co... :D

Už zas na mě padaj chmury,
Začínají mě rozčilovat barvy duhy,
Snažím se najít dvojsmysly,
Co dokážou vyjádřit mé pocity,
Ale nic mě nenapadá,
A podle toho to taky vypadá.

Tak asi budu zas muset přímo psát,
Anebo bych prostě mohla jít spát,
Chtělo by to něco čím řeknu co cítím,
Jenže nic takového nevidím.

Sakra co mám povědět,
Aniž bych se musela rozbrečet,
Dochází mi slova,
Tohle asi bude pěkná nuda.

Když o tom tak uvažuju,
Netuším, proč tohle píšu,
Připadám si díky tomu jako magor,
To bude zas nějakej eror.

Ovšem zkuste si básničku při blbý nápadě rozepsat,
A když se tlemíte ji dopisovat,
Mělo to být depresivní,
Místo toho je to úplně dojebaný.

A tak se tu směju jak debil,
Nad tím co jsem stvořil,
Vím, že by tam mělo být stvořila protože jsem "žena",
Ale to by mi tam nesedělo, nánána.

Vážně to už zakončím,
Než to ještě víc dokurním,
Ignorujte tedy prosím všechny tyhle řádky,
Zasadím je do zahrádky,
Ale tak aspoň to zní "přirozeně",
A je na tom vidět jak pěkně mi zase jebe.

Update 0.3

25. ledna 2013 v 23:40 | Deny el Infian |  O dění na blogu
Tak jsem se k tomu konečně dokopala ^^" Budou tu sice věci, co sou dýl a nevim, na co všechno si vzpomenu, ale tak, aspoň něco ne... :D

Zůstávám na Blog.cz
V minumél článku, jsem psala, že přemýšlím o blogspotu, i když mě sebevíc láká, zůstanu tady. Tam se mi sice líbí, jak vypadá profesionálněji, zamilovala sem se do těch někerejch možností menu (například nejoblíbenější články) a do štítků :3 :D, ale tady si prostě můžu vzhled vyrobit sama, i když né tak pěknej a hlavně, ta komunita tu a celkově propagace blogu, mám pocit, že na blogu je mnohem větší šance, že se na můj blog někdo dostane než tam, já neříkám, že mi de hlavně o návštěvnost, ale tak přece jen, úplně ukradená mi není, že... :D

Povídky v menu
Jedna z podstatnějších věcí, řekla bych. V menu teď najdete hezky seznam kapitolovek i s přehledem o kapitolách. Plus tam jsou, respektive budou, vždy i 3 nejnovější jednorázovky, akorát že tam necu dávat pár měsíců stará jednorázovky, jako nejnovější. Hold budu muset etě něco napsat... :D

Projekt "Deny se ptá..." pozastaven
Nějak mě nenapadaly otázky, zapomínala jsem to zveřejňovat a tak, tudíž jsem se rozhodla se na to na čas vykašlat s tím, že to někdy, kdyžtak zase obnovím...

Nápady na dvě nové kapitolovky
Jep, mám nápady, dva. K jednomu příběhu už mám anotaci i obálku (tu můžete vidět na FB), ale vzhledem k jistejm věcem, mám pocit, že ji psát nemohu, né teď. Teď se vám neodvážím říct proč, vzledem k tomu, že tu anotaci pár lidí četlo a mohlo by si to špatně vyložit a o to nestojím, jednou vám to, ale snad prozradím a vzhledem k tomu, že se mi ten nápad přeci jen celkem líbil, jednou to snad napíšu.
A pak ještě jeden nápad, ke kterému mě tak nějak přivedl asi hlavně náš dějepis a jedna básnička od All. Nebo přesněji jedna věc, co má s oběma zmíněnými věcmi něco společnýho. Akorát si to ještě musím pořádně promyslet a vymyslet o co přesně půjde.

Kapitoly k rozepsaným povídkám
Díky, sesřičce jsem zase dostaa chuť psát, jenže nějak nevím co a nemůžu se k tomu dokopat. Ovšem myslím, že bych snad v nedaleké době mohla napsat další kapitolu k Dceři Smrti, u Druhý šance nějak nevím, ale snad mě něco napadne... Držte mi palce :D

Nový lay
Něco co snad není potřeba nijak zvlášť rozebírat, protože někdo kdo sem čas od času zajde si asi všimne, že se vzhled blogu zase změnil. Mě se ten lay hrozně líbí ^^

A co mlít dál už nevím, tak vám přeju hezkej zbytek dnešního dne a krásný zítřek :')

Co dál?

20. ledna 2013 v 12:12 | Deny el Infian |  O dění na blogu
Z nějakého, mně samotné neznámého, důvodu mě hrozně začal lákat blogspot. Mě, kterou blogspot nikdy nebral a tvrdila, že jedině blog jí vyhovuje. Nevím jestli to je tím, jak tam teď plno lidí odchází nebo prostě zjišťuju, že neni tak blbej, jak se mi zdálo. V každym případě se mi tak nějak začíná líbit.
A proč o tom píšu? Protože uvažuju. Uvažuju o tom, že bych se tam přesthovala. Vím, že by to znamenalo, že bych zas začínala tak nějak odznova, přestožě bych tam některé staré články přesunula.
Mám pocit, že tady mě drží především to, že jsem s tímhle blogem chtěla něco dokázat. Chtěla jsem konečně oslavit s blogem první narozeniny, do kterých zbývá necelý půl rok nebo tak něco (já tyhle počty prostě nechápu T.T).
Jenže, kdybych se přesunula, zas bych měla ten čas odznova. Jo, je celkem legrační, že mi tak záleží na tom, jak dlouho tu jsem. Jenže já prostě jednou chci oslavit ten jeden pitomej rok T_T
Přemýšlím, že bych zkusila se na nějakou dobu přesunout na blogspot, ale zároveň to aspoň trochu vést i tady, abyh zjistila, kde mi to víc vyhovuje a zdali bych na blogspotu vůbec vydržela a tak.
Nejde tu o tu změnu vzhledu blogu a podobně. Uznávám, že přesto, jak jsem tvrdila, že si na tu novou stránku nezvyknu, zvykla jsem si. Ale to neznamená, že mi vyhovuje. Kdyby tam přidali ty články oblíbených blogerů a nejnovější komentáře, byla bych spokojená. Teď mám nejnovější blogy naházený na seznamu a komentáře mi choděj mailem. Vím, že mám komentáře v administaci, ale přeci jen, předtím to bylo jednoduší.
Tudíž teď nejspíš pudu na blogspot naházet nějaký věci odsud a dál se nechám překvapit.
Akorát jedna věc by mě zajímala: Navštěvovali byste můj blog i když by už nebyl na blogu?

A závěrem tedy adresa na blog na blogspotu, kdyby se někdo chtěl podívat.

http://deny-el-infian.blogspot.cz/


Co bylo bylo, co bude bude.

15. ledna 2013 v 20:42 | Deny el Infian |  Hrátky s rýmy nebo-li, jak to dopadá, když básním
Nasedla jsem na vlak s názvem přátelství,
A nevypadá to, že jen tak zastaví,
I když se to párkrát málem stalo,
Pokaždé se to zas nějak urovnalo.

Vážně nechci věřit, že to zničehonic přestane,
A zas mě to na kolena dostane,
Věřím, že to bude trvat ještě dlouhou dobu,
Snad na to pak připravena budu.

Přestože teď to očividně nekončí,
Jednou pohlédneme si do očí,
Poznáme, že nadešel čas loučení,
Už snad nebude to pro mě mučení.

Všechno to pomalu vybledne,
Opravdu tuším, že to tak dopadne,
To co bylo mezi námi vymizí,
Po nějaké době budeme si jako cizí,
To slovo navždy prostě nevydrží,
A jako všechno ostatní i tohle jednou skončí.
.
Ale tím co jednou nejspíš nastane,
Zabývat se teď je celkem zbytečné,
Musím s tebou být, co nejvíc to jde,
Ať ten čas co máme, nepromarníme.

Vždyť kdoví kolik toho času máme,
Ale snad aspoň jeden další rok společně dáme,
Stalo se toho mezi námi moc,
Máme za sebou nejednu probdělou noc.

To všechno zůstane nám v paměti,
Slibuju, že nezapomenu na to ještě než napočítám do pěti,
Zapomenout na tebe je nemožné,
A cítím, že tak je to správné.

Zakončím teď tyhle řádky,
Ale nejdřív se podívám ještě na pár minut zpátky,
Na to veselé co dřív bylo,
S přáním, aby ještě hodněkrát něco takového nastalo.

Toužím

14. ledna 2013 v 22:03 | Deny el Infian |  Píšu píšu do písku, aneb pokusy o prózu
Tralala. Tohle jsem napsala před několika dny, ale dýl jak týden to nebude, myslím :D
Je to takový krátký a divný. Heh.

TOUŽÍM

Už po několikáté se na posteli převalím, teď z boku na záda. Nemůžu usnout. Hlavou se mi honí myšlenky na to, co se stalo. Nechci o tom přemýšlet, ale nemohu jinak. Ničí mě to.
Opět se převalím na bok. Bez přemýšlení si zaryju do ruky nehet. Bolí to. Přitlačím. Bolí to, ale… mě se ta bolest líbí. Přestanu. Nevím, proč jsem to udělala.
Najednou už nemyslím na to, na co předtím. Ne. Teď myslím na něco jiného. Pohrávám si s otázkou. Jaké by to asi bylo, říznout se?
Náhle mě přepadne touha. Touha říznout se a vidět téct po ruce svou krev. Touha vědět, jaké to je. A naděje, že by mi to alespoň trochu pomohlo.
Opět zaryju své nehty do ruky, ale teď mnohem víc než předtím. Bolí to, ale není to taková ta bolest, jako když se třeba omylem nějak bolestivě uhodím, ne tahle bolest je taková uklidňující.
Uvědomím si, že zavírám oči. Okamžitě je zase otevřu a přestanu s tím zarýváním nehtů. Přejedu si po ruce druhou rukou a cítím tam otisky mých nehtů.
Překulím se na záda. Snažím se zahnat ty myšlenky, tu touhu, si ublížit víc. Ruce si zkřížím na prsou. Jenže jak se jimi dotknu svého těla, ta touha ještě zesílí. Rychle si zas lehnu na bok, teď na druhý. Rukama tisknu peřinu. Děsí mě to.
Sžírá mě touha. Hnusná touha. Chci usnout, ale nemůžu. Pěvně k sobě tisknu víčka. Zhluboka dýchám. Snažím se myslet na něco, co mám ráda, na něco uklidňujícího. Nejde to. Pokaždé se mi do myšlenek vkrade ten pohled na krev stékající z mé ruky. Ta touha cítit bolest.
Prudce se posadím, oči otevřené a dívám se před sebe. Rukama se chytnu za hlavu, prsty si zajedu do vlasů, ale okamžitě ji zas pustím. Mám chuť rvát si vlasy.
Zničeně sebou praštím na záda. Popadnu plyšáka a přitisknu ho k sobě.
Chci spát, nepřeju si nic jiného, než usnout bezesným spánkem a zbavit se všech těch myšlenek…

Kniha osmá - Drakie

12. ledna 2013 v 12:06 | Deny el Infian |  Knihy v (školním) roce 2012/2013
Tu knížku mám dočtenou už, jak dlouho i další díl a zas čtu něco jinýho, ale nejsem schopná tohle sepsat...

Název: Drakie
Autor: Sophie Jordanová
Díl: 1
Anotace: Jacinda od malička žije s cejchem výjimečnosti a ví, že každý její krok je sledován. Touží ale po svobodě rozhodovat se sama za sebe. Když poruší nejposvátnější zásadu svého druhu, skoro za to zaplatí životem. Zachrání ji krásný cizinec, který byl poslán, aby lovil takové, jako je ona, potomky draků, kteří na sebe dokážou vzít lidskou podobu.
Jacindina rodina je nucena uchýlit se do světa smrtelníků, kterému není lehké se přizpůsobit. Jediným světlem je pro Jacindu Will, který v ní rozdmýchává její dračí podstatu. Cítí k němu neodolatelnou přitažlivost, ale přitom zná jeho temné tajemství. On a jeho rodina jsou lovci. Za každou cenu by se mu měla vyhýbat. Tak málo stačí, aby se z ní navždy stal člověk!
Ukázka: Je mi jasné, že mě viděl - poznám to, protože se zarazil, plave na místě a rty má těsně nad vodou.
Díváme se na sebe.
Teď se to stane. Přivolá ostatní. Vrhnou se na mě jako hladoví draci. Vzpomínám na tátu a snažím se zarazit třes. Jsem si jistá, že táta se před nimi netřásl ani neschovával. A já se narozdíl od něj můžu bránit. Ohněm.
Pohne se. Plave ke mně ladným klouzavým pohybem. Na čelisti se mu rýsuje sval, mravenčí mě z toho v břiše. Nevypadá tak nelítostně, jak jsem si ho představovala. Netváří se zle. Tváří se... překvapeně.
Strany: 293
***
Ta knížka byla super. Sice ze začátku mě moc nebrala, ale pak to nabralo rychlost a někdy od půlky jsem se od toho prostě nemohla odlepit. Parádní. Ne jednou jsem skoro brečela, jakože chudák Jacinda někdy ://
Akorát vztah Jacindy a Willa mi čas od času trochu připomínal vztah Belly s Edwardem (eh, snad každej zná... :D).

Uhm, naprosto bezvýznamný článek CC:

6. ledna 2013 v 21:26 | Deny el Infian |  Okénko do mého života
Poslední dobou se mi nějak do ničeho nechce a nemám ani ponětí proč.
Nejsem schopná vyhodnotit tu soutěž a netíží mě to jen kvůli soutěžícím, ale i kvůli Camille, která to hned ohodnotila a já se k tomu prostě furt nemůžu donutit. Tudíž jestli to čte někdo kdo má se soutěží cokoliv společeného, moc se omlouvám.
Dělá mi problém napsat jedno pitomýu update sem a přitom tohle klidně napíšu. (I když se se občas musim odlepit od televize...)
Navíc už jsem líná i číst články T_T U Niky potřebuju dočíst X kapitol a pořád jsem se k tomu nedonutila, tudíž se to furt kupí a kupí.
Ale není to ani zdaleka tak, že bych neměla čas. Mám, ale dělám všemožný kraviny, včetně nudění se a do ničeho se mi nechce. A děsně mi to vadí, ale prostě nějak nemám na nic chuť.
Proč tohle píšu? Sama nevim, asi mám děsnou chuť někde otravovat s mojí náladou. Ne, spíš jako takovou omluvu, že tu moc nejsem, že nic moc nepřidávám, že nedělám co mám... I když možná, že pocit, že tu na to kašlu, mám jen já, protože když na to tak koukám, mezi těma článkama nejsou žádný velký mezery.
Upřímě význam tohohle článku nevidím, ale nějak cítím potřebu se ozvat, tak to dělám.
Mějte se tedy pěkně a užíte si zbytek dne, nebo spíš večera :')

Layout 0.8

3. ledna 2013 v 18:00 | Deny el Infian |  Layouty blogu
Potřebovala jsem novej lay, opět. Tamten, né, že by se mi nelíbil, ale z jistýho důvodu na mě prostě působil mov optimisticky a vesele ._. A tak je tu tentó :3 Musím říct, že jsem celkem spokojená.
Původně měl vypadat jinak, jenže to dopadlo tak, že menu i stránka byly hrozně ouzký a to bylo prostě blbý no.
Jinak s layem jsem rovnou trochu poupravila menu. Od teď tam najdete seznam povídek i jejich stavy + se tam jako bonus můžete dočíst i o chystaných jednorázovkách apod.
Nebudu tu už asi dál nic psát.
Snad se lay bude líbit...

Vytvořil/a:
Od: 3. ledna 2013
Do: 25. leden 2013

Blogové letadlo III.

2. ledna 2013 v 21:17 | Deny el Infian |  Projekty
Okaj, dobrovolně násilým jsem byla posazena do dalšího letadla, tak letíme :'D
Tentokrát mě sem zatáhla Toni. Mimochodem, to její letadlo si určitě přečtěte, je tam jsně vidět, že u mě ve sprše by chtěl bejt prostě každej! :'DDD

  1. Miluješ taky Deny? XD
    Už jednou jsem to říkala. Ne. Si musím udržovat svou jedinečnost a originálnost né? :'DD
  2. Chtěl/a bys mě někdy vidět osobně?
    Musíme zbourat tu Prahu holka! :'DDD
  3. Proč ses zapojil/a do letadla?
    Protože si mě donutila T_T" :'DDD
  4. Taky už přemýušlíš nad tím, kam půjdeš na vysokou? XD
    Ne.
  5. Máš rád/a kočky?
    Kočky neřešim :'D
  6. Kolik ti je?
    Vzhledem k tomu, že mě stvořil vesmír a já jako Bůh stvořila zemi a tak, tak to bude dost dlouho ;DD
  7. Jak si poznal/a můj blog?
    FB
  8. Chtěl/a bys cestovat po světě?
    Nom, jsou místa, kam bych se chtěla podívat, ale že bych třeba jen cestovala? Nevím.
  9. Jsem jediná, kto se bojí úplňku? XDD
    Nevim, ale já se ho nebojim :'DD
  10. Viděl/as Hobbita?
    Nop.
  11. Těšíš se na Syna Pekel?
    OH YEAH!

Nom a jinak, mě už vážně nenapadají další otázky, tudíž už nikoho dál neposílám... :'DDD