Psaní

24. prosince 2012 v 23:59 | Deny el Infian |  Myšlenkové pochody
Je úžasné psát,
snažit se někoho texty svými rozesmát,
vyjádřit vše co cítíš,
i když z toho možná šílíš,
když nenapadajá tě slova,
a tvé myšlenky zahaluje mlha.

(Echm, toho pokusu o básničku si nevšímejte, to mě jen tak něco napadlo.)

Když se řekne spaní psaní, vybaví se mi něco úžasnýho. Něco co mě baví, co mi pomáhá, co mi pomůže, když mám špatnou náladu (jako když jsem šla do postele se slzami v očích a jedna básnička -a je jedno, že nebyla moc, okej vůbec, povedená- způsobila, že jsem usímala s úsměvem na tváři :')), prostě něco co je pro mě hrozně moc důležitý. Miluju psaní a znamená pro mě hrozně moc (i když, to jak moc pro mě znamená, jsem si uvědomila, až díky výše zmíněné básničce).
Jenže to má jeden "drobnej" háček. Ke psaní je potřebná jedna věc, věc u které mám pocit, že mi chybí a poslední dobou víc než dřív. Fantazie.
Mívám problém vymyslet originální námět na povídku a když už ho vymyslím a mám nápad, o co tam, alespoň zhruba, půjde, nastává další problém. Co se tam bude mezi tím bude dít? Jo vymyslím námět, ale vymyslet něco, co by se dělo v každé té kapitole mi nejde a to je především důvod, proč jsem na tom s kapitolovkama tak špatně. A aby toho nebylo málo, není to všechno. Postavy, další problém. Nedokážu vymyslet opravdu originální charakter postavy, pokud nemám přesnou představu, jaká by postava měla být (to bylo asi jen u Dcery Smrti), tak aby se nepodobal jiné z postav a nebo mně... Nedokážu vymyslet snad nic opravdu originálního, nemám nápady a přesto mě psaní tak baví...
Když mám normálně nápad nebo třeba alespoň téma, který mě zaujme, jednorázovky napíšu celkem v pohodě. Ovšem teď už nenapíšu ani tu. Buď jsem přišla i o ten maličkatej kousek fantazie, co jsem snad měla a nebo mám (a za to bych byla radši) jen nějakou velikou krizi. Netuším co psát, nemám nápady, nic. Ani další kapitolu Princezny, do soutěže PPP jsem nenapsala.
A tohle všechno mě hrozně moc mrzí. Chtěla bych se naučit psát, vymyslet něco dobrýho a originálního a dopsat to do konce. Hrozně moc obdivuju Niku, která je sama o sobě mým asi největším vzorem, ale i všechny ostatní, co to dokážou, i když jsou třeba i zhruba v mém věku. Mají nápady a k tomu umí naprosto dokonale psát. A já nad jejich výtvory kolikrát jen vrtím hlavou a nechápu, kde všechen ten talent vzali. (Což mi připomíná diskuzi s kamarádkou, když jsme řešili, že zpívat neumim, kreslit neumim, na sport sem dřevo a že mi prostě nic nejde a ona mi odpověděla, že mi jde učení, opravdu "nadšená" jsem byla z její odpovědi, navíc, zas tak dobře mi to učení nejde...)
Přemýšlím, jestli s tím prostě nemám přestat, akorát čas od času, když mě něco napadne, něco napsat, nějakou jednorázovku či tak něco, ale přestat se snažit o kapitolovky, když je stejně nikdy nedopíšu.
Přála bych si, aby tohle byla vážně jen nějaká ohromná krize a mě se brzo vrátila, alespoň ta špetička fantazie, to, aby se zvětšila, si už ani přát netroufám...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Sčítání lidu


Komentáře

1 Bo Boo Bo Boo | Web | 25. prosince 2012 v 0:06 | Reagovat

Musím se přiznat že mám co dělat abych to přečetla, lepší písmo zvolit nešlo ? :DD Krásná básnička,..

2 Deny el Infian Deny el Infian | E-mail | Web | 25. prosince 2012 v 10:08 | Reagovat

[1]: Co se písma týče, mě se na Netbooku, Notebooku i počítači zobrazujou vždycky ty barvy trochu jinak a u mě čitelný je, posílala jsem to kamarádce a u tý to snad taky čitelný bylo, takže s tim asi nic moc rači nedělám. A děkuju.

3 Toya Toya | 25. prosince 2012 v 14:58 | Reagovat

Nekonči. Psaní není jen činnost, kterou máš ráda, je to unik z reálného světa, ze světa plného problémů do tvého vlastního. Ať už píšeme cokoliv, je to něco, co by jsme rádi prožili nebo by se nám líbilo, kdyby se to mohlo stát. A pamatuj...když nevíš, jak v ději pokračovat...vždycky může z nebe spadnout meteorit >:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama