Fascinovaná měsícem

26. července 2012 v 11:40 | Deny |  Píšu píšu do písku, aneb pokusy o prózu
Tak vám přináším novou jednorázovku, tentokrát na TT Měsíc. Ehm, jsem si vědoma, toho, že je šíleně krátká (vlastně sem uvažovala, že se díky tý délce za povídku ani považovat nedá, spíše za nějkou mutaci :D) a omlouvám se za to, ale i tak doufám, že se bude aspoň trochu líbit.
Přeji příjemné čtení.
Btw. Vyjímečně mám i úvodku C:


Seděla v trávě tak jako každý úplněk a dívala se na měsíc. Fascinoval ji. Obdivovala jeho krásu a velikost. Vytáhla sešit bez linek, tužku a začala črtat, snažila se zachytit jeho krásu. Sešit byl již plný náčrtů měsíce v různých verzích - jen tak s tím nekonečnem hvězd na obloze, jeho odraz ve vodě, jak svítí na trávu na lesní mýtině, kde se nacházela a podobně.
Jak tam tak v tichosti sama seděla v trávě a črtala, nevnímajíc čas, začalo znenadání mrholit. Schovala sešit do černé sportovní tašky přes rameno, střední velikosti, kterou nosila téměř neustále a zaklonila hlavu do zadu, rukama se opřela o trávu. Kapky deště jí stékaly po obličeji a ona se usmívala. Byla šťastná. Pršelo čím dál víc a ona byla brzy celá promočená, ale i tak tam nadále seděla.
Letní noci byly teplé a studené kapky deště ji příjemně chladily.
Zula si boty, položila je do trávy vedle tašky, zvedla se a začala bosa poskakovat po mýtině. Bylo jí jedno, že kdyby ji někdo viděl, myslil by si, že se zbláznila. Její radost nemohlo překazit absolutně nic. Nebo alespoň si to myslela. Ještě chvíli tam tak lítala, když najednou uviděla blesk a po chvíli uslyšela i hrom. Myslela si, že je to daleko, ale po dalším blesku zahlédla kouř. Vyděsila se.
Musí to být někde blízko, blesklo jí hlavou. Rychle si nazula tenisky a zrovna, když sbírala tašku ze země, uviděla další blesk a to pár metrů od ní. Na obloze se teď jen blýskalo. Možná to vypadlo krásně, ale nahánělo to strach. Rychle se vydala směrem k domovu. Jenže musela jít přes les, plný vysokých stromů.
Utíkala, jak nejrychleji mohla, bála se, blesk mohl každou chvíli uhodit do ní. A pak se to stalo, blesk namířil přímo na ni a měl ji na místě zabít, jenže to se nestalo.
Dívku osvítila měsíční záře, která kolem ní vytvořila ochranou bublinu, kterou blesk nedokázal projít. Náhle bouře ustala. Jemné mrholení přešlo v šílený liják. Kouř začal pomalu ustávat.
Ztuhla na místě a nechápala, co se stalo. Podívala se na měsíc a hledala odpověď. Nikdy ji nenašla, ale věřila, že to měsíc ji zachránil.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elíšek Elíšek | Web | 26. července 2012 v 18:19 | Reagovat

miluji měsíc ráda ho zkoumám, když je úplněk jen škoda, že ho osvicuje slunce měsíc je ve skutečnosti šedý.

2 Diza Elstron Hitsunaki Diza Elstron Hitsunaki | 26. července 2012 v 20:36 | Reagovat

*////* Nádherný!♥ Jediný co se k tomu dá říct!♥♥♥

3 Deny Deny | E-mail | Web | 27. července 2012 v 8:57 | Reagovat

[1]: C:

[2]: Děkuju

4 Katie Katie | 30. července 2012 v 14:43 | Reagovat

Taková délka právě hodně lidem vyhovuje. :)
Krásný lay! :)

V bouřce se neběhá, alespoň nám to kladli na srdce na táboře, když mě zahlédli, jak utíkám do chatky, málem mě stáhli z kůže. :D
Příběh je to krásný. :) Povedl se ti, jen škoda, že je trochu urychlený.
Na měsíc se taky strašně ráda koukám. Fascinuje mě a kdyby mi doma někdo nenadal, že jsem běhala v dešti venku místo toho, abych se schovala, dělala bych přesně to, co ta dívka. :))

5 Flexi Flexi | Web | 2. srpna 2012 v 18:02 | Reagovat

Krása. Skvělá povídka a to že je krátká vůbec nevadí. I tak je dokonalá. Měsíc je prostě dokonalý. Většinou když nemůžu spát, tak ho z okna pozoruju. Postupně mě to vždycky uspí :)
Skvělá práce

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama